pátek 17. července 2015

Když si žena plní sen aneb zvětšení poprsí (Gisant)

Byl to můj sen, mé tajné přání už hrozně dlouho. Nesnášela jsem sebe, moje prsa a tolikrát jsem se naplakala. 
Je to přesně půl roku, kdy jsem podstoupila plastickou operaci prsou a rozhodně se za to nestydím! 

A vlastně ani netajím...Lepší než to, aby mi všichni očkem koukali do výstřihu a za rohem si špitali "hele jí nějak narostli prsa....není těhotná....si je určitě nechala udělat..." :)...no známe to. 
Ráda bych se s vámi podělila o své pocity, jak vše probíhalo a co se změnilo :-). Přišlo mi na toto téma hodně zpráv a otázek. Myslím si, že tohle pomůže k rozhodnutí mnoho žen. 

Poprsí mi začalo růst už v brzkém věku, ale to hlavně proto, že jsem byla oplácané dítě. Prsa byla tučná a špičatá...Tak jak narostly, tak zůstaly. Když jsem postupně začala hubnout, šla prsa dolů jako první. Z tučných prsou se staly malé a ošklivé....Upřímně, byla jsem z toho opravdu nešťastná. Kdyby byla malá a pevná...fajn...ale ony nebyly ani taková. 
Vnitřně jsem žárlila na okolní ženy, na fotky, na reklamy...bylo mi smutno a hrozně jsem se styděla. Pro ženu je tohle neskutečně citlivé téma...
Plastickou operaci jsem si přála už několik let, koukala jsem dlouho na různá videa, proměny, jenže prostě kvůli finanční stránce jsem si ji dovolit nemohla. 

Měla jsem velké štěstí...
Jsem soutěživý typ :-)...ráda se přihlašuji do soutěží, ale nikdy by mne nenapadlo, že kvůli jedné přihlášce se mi změní život! 
Ne nevyhrála jsem, ale jelikož jsem se přihlásila do soutěže o plastickou operaci, byla mi nabídnuta sleva 20% ...a to už mě nenechalo spát. 
První co mě napadlo bylo, že se objednám alespoň na konzultaci, kde zjistím o sobě a celkově o operaci více. 
Jenže mi přišel e-mail, že na konzultaci mohu už za 14 dní a druhý den na operaci...A to už mě sakra nenechalo spát :-). Nepřemýšlela jsem, byla jsem nadšená a odsouhlasila to! 



Celkově jsem měla štěstí, jelikož klinika GiSant sídlí v Karlových Varech, tam kde bydlím, takže jsem všechno měla po ruce.

GiSant Clinic Karlovy Vary
Na starost mě dostal pan Dr. Josef Němeček, který mě svým vystupováním a chováním hned uklidnil. 
Dozvěděla jsem se vše ohledně operace,o typu implantátů, jak se chovat po operaci a hlavně jak se cvičením.
Přišlo na řadu doporučení velikosti a jsem moc ráda, že jsem vše nechala na panu doktorovi :-). To víte, holka může mít konečně prsa, takže chce co největší :D. Ne, dělám si srandu. Přála jsem si velikost C. 
Kvůli mému původnímu tvaru mi nebyly doporučeny kulaté implantáty, jelikož by mi dělaly "dvojité prso", takže bylo rozhodnuto o anatomu (kapkovitý tvar) a maximální estetická velikost pro mojí postavu 300 ml. 

Rozhodnuto: zn. Polytech, anatom,velikost 300 ml, pod sval.........

Den operace stanovili podle domluvy na druhý den....Klinika na mě zapůsobila celkově pozitivně. Krásné prostředí a milý personál. Pokoj byl hezky zařízen a hlavně jsem na něm byla sama. Před operací přišla velká nervozita..."Jaký to bude, bude to bolet, dělám dobře?!"
Myslím, že nejvíce mi pomohla ochota sestřiček, byly milé a neustále mě uklidňovaly. Tohle je pro psychiku velice důležité. Četla jsem několik diskuzí, kde slečny psaly o nepříjemných sestřičkách a docela jsem se toho bála. 
Dnes si těžko vzpomínám na tu bolest, ale bylo to hrozný :-). Po probuzení jsem měla pocit, že na mě leží několik tun. Těžko se mi dýchalo a každý sebemenší pohyb byl bolestivý. Nevěděla jsem jak vstát, jak ležet....Jediné co mi pomohlo, byly prášky proti bolesti, které vám po operaci naordinují. 
Na klinice jsem byla jednu noc, druhý den po vizitě mě vyzvedl přítel a jeli jsme domu. Neumím si představit, že bych měla cestovat domu například z Prahy nebo z Plzně :-). 

Mnoho žen, co jsem četla, byly odkázány přibližně týden na pomoc druhých. Já jsem maximálně potřebovala pomoct vstát z postele, ale brzo jsem našla fígl, jak to zvládnu sama. 
První čtyři dny jsem nebyla schopná ničeho, ale pátý den už jsem vyšla ven na krátkou procházku a konečně umyla hlavu. (akutní :))
Celkově jsem byla doma 10 dní a pak už jsem musela do práce. Docela jsem se obávala, jak budu zvedat proteiňáky z poličky, ale nakonec jsem to vždy vymyslela :-). 
Cvičení muselo jít na několik týdnů stranou, ale za měsíc jsem si alespoň odcvičila nohy s lehkými váhami či s vlastní váhou. 

Jak se cítím po půl roce?
První dny jsem zaujatě koukala na svůj hrudník a pořád nevěřila, že to jsem já a hlavně, že jsou moje :-). Dnes už mi připadá, jako bych je měla celý život, ale pořád se na ně ráda koukám :). Je to krásný pocit, cítit se jako pravá žena. Nestydět se před přítelem, před sebou a nebát se při pohledu do zrcadla. 
Našla jsem si novou závislost a to nakupování podprsenek :-). 6. týdnů nosíte tu otřesnou pooperační podprsenku, že jsem hned ten poslední den vyrazila vyzkoušet pár kousků. Všechno tak nádherně sedělo, že jsem byla dojatá a to doslova...

Žádná žena se nemusí bát svého rozhodnutí. Proč plakat nad svým odrazem v zrcadle, když se to může změnit. V dnešní době tohle není žádná ostuda. 
Samozřejmě, holka, která má hezké dvojky, se rozhodne pro plastiku jen proto, aby jí šel výstřih první do dveří, je trošku divné :-). Ale je to jenom její rozhodnutí přeci.

Jak je to se cvičením? 
Jediné omezení jsou prsní svaly. Jelikož byl naříznut prsní sval a jeho úpony, neměl by se prsní sval cvičit. Já ho necvičím, hlavně proto, že je to zbytečné a proto, že je to nepříjemné. Udělám maximálně při cvičení pár kliků a tím to končí. Těžkými váhami by se mohl implantát posunout a vytvořilo by se "dvojité prso". 

Co jizvy? 
Jizvy jsou podprsní rýze, maximálně 3-4 cm, takže minimální a skryté. Pouze bych chtěla upozornit na to, aby jste dbali na pooperační regeneraci a tlakovou masáž jizev. 


Tímto článkem jsem si připomněla své trápení a musím říct, že jsem momentálně hrozně šťastná. Je teda škoda, že mi tenhle krásný a přirozený dekolt nedala sama příroda, ale nikdy nebudu litovat svého rozhodnutí :-). I přes všechny ty nervy a bolest, doporučuji. STOJÍ TO ZA TO :-)!

Konečně :-)


Chtěla bych poděkovat plastické chirurgii GiSant v Karlových Varech za krásnou nabídku, celému personálu za jejich starostlivost a především panu Dr. J. Němečkovi za skvěle odvedenou práci :-).



14 komentářů:

  1. Krásny článok a hneď po tvojej operácii som si myslela, že ti veľmi pristanú a vôbec nevyzerajú akoby neboli "tvoje".
    Ja som zdedila po mamke krásnu ženskú postavu, všetky ženy u nás v rodine majú veľké prsia a tak som nebola výnimkou. Lenže anorexia v 16 mi prsia vzala a som na tom podobne ako píšeš ty: nepekný tvar, špicaté a kedže som mala plné C, tak tej kože je na málo tuku nejak moc :) Na váhe som už normálnej, cez 20 kg hore, ale prsia späť neprišli. Nad operáciou uvažujem do budúcna. Priznám sa, že ma to až tak momentálne netrápi, predsa len študujem školu, pracujem a mám iné starosti, ale raz do budúcna, ak budem mať tú možnosť,rada by som ju využila. Tiež sa bez nich necítim veľmi žensky a hlavne moja postava (široké boky, ramená, 178 cm) si nejaké prsia žiada :D
    Tak nech ti slúžia dobre!! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc moc děkuji, jsem opravdu za odvedenou práci moc spokojená :-).

      Pokud tě to netrápí, tak není důvod se do něčeho hrnout, až to příjde, tak je to jen a jen na tobě :-).
      Hrušky to mají těžké :-))

      Vymazat
  2. Moc děkuji za článek! momentálně je tato operace můj velký sen, jelikož mi prsa nenarostla žádná, zato mám široké boky a tak mám disproporci postavy jako hrom. Nemůžu nosit šaty, halenky, a přesně jak píšeš, pořád závidím ostatním ženám a připadám si méněcenná:-( moc o tom nemluvím, protože tyto pocity málokdo pochopí, kamarádky se mi pokaždé vysmějou že řeším blbosti, ale samy mají pěkný plný hrudník. Už mám nějaké peníze našetřené a těším se až doškudlím zbytek a půjdu do toho:-) Jen se zeptám, po operaci jsi tedy necvičila vůbec? Až po měsící? ani nějaké lehčí cvičení není možné? Děkuju a těším se na další články!! Janina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tě naprosto chápu, já svůj smutek taky držela v sobě...Držím palečky, ať si našetříš brzičko a splníš si sen :-).

      Cvičila jsem cca 3 týdny po operaci, jen lehce nohy + nějaké lehké kardio.

      Vymazat
  3. Boože, hrozně ti to přeju! :) Vypadáš tak šťastně a spokojeně, bože jak ti závidím tu odvahu, cítím se přesně jako ty (předtím), kdybych našla odvahu, tak bych na ně šla tak za rok-dva, než dokončím střední, ale stejně je mi smutno, protože vím, že tu odvahu na to nenajdu, doufám, že jo, ale jsem hrozná posera :D :) :/
    jO a vypadáš dokonale, jsou kráásný a přirozený. Spousta holek/fitnessek je má od cvičení hrozně nepřirozený, nebo velký na to, jak jsou štíhlé, ale u těch tvých to ani nejde poznat, uplně parádně padnou :3
    No snad to taky dokážu!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to dokážeš, není čeho se bát. Je to po operaci bolestivé, ale bolest zmizí a ty budeš spokojená.

      Vymazat
  4. Super článek, opravdu Ti implantáty vybrali krásně, vypadají přirozeně, narozdíl od většiny jiných, moc Ti to sluší.
    Dá se ta bolest po operaci k něčemu přirovnat? Nejraději bych do toho časem také šla, ale ta bolest mě děsí. :(
    Jinak můžeš cvičit úplně bez omezení, až na ten hrudník?
    Díky moc za odpovědi! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Denis, tak jsem ráda, že sis splnila sen :-) Být ve tvé situaci, asi bych si také přála nová prsa. Vypadají opravdu přirozeně a sluší ti to! Tak přeji, ať ti vydrží co nejdéle :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Denisko, opravdu úžasný článek :-). Vážně Tě moc obdivuji, že ses odhodlala a do něčeho takového šla, sama mám tento zákrok jednoho dne v plánu.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahojky. Hezky napsané. Mám teď stejné pocity, jako jsi mívala ty. Nikdy jsem bohužel nebyla nějak obdařená, ale zvykla jsem si na to a nedělalo mi ani problém opalovat se bez podprsenky. Vždy jsem si dělala srandu, že já tam nic nemám, tak se za nic stydět nemusím. :-D Zlom u mě přišel, když se mi narodila dcera... V prvních dnech po porodu, kdy se mi začalo dělat mlíko, byly moje prsa k neudržení. :-D Z mých původních půlek byly najednou nádherné plné trojky!!! Které ale bohužel za pár dnů splaskly. A to jsem nějak nedokázala rozchodit... Navíc jsem po malý dost zhubla a z mých půlek nezbylo už vůbec nic... A navíc to nic nebylo ani pevné. :-( Tkž jsem se takle během 2 měsíců dostala ze svého ideálu krásy ještě na něco horšího, než jsem měla předtím. Taky jsem si najednou připadala, že jsem nedodělaná a nekompletní ženská. I přesto, že při kojení splnily svou funkci. :-) Občas si připadám dost divně, ptž jakákoliv ženská kolem mě projde, koukám jí zasněně do výstřihu... :-D Na operaci bych šla hned. Bohužel jako u většiny žen na to nejsou finance. Říkám si, že kvůli tomu půjdu možná k psychologovi. Toho aspoň platí pojišťovna... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D při poslední větě jsem se i zasmála :-))!

      Neumím si představit, že bych měla a pak neměla, takže tohle naprosto chápu. Je to opravdu na psychiku velice těžké. Ale zase se mi moc líbí, jak si ze sebe dokážeš udělat legraci :-). To já snad nikdy neuměla.
      Nikdy by mě nenapadlo, že se mi tohle splní, protože je to opravdu finančně náročné. Vždycky jsem si říkala, že jsou důležitější věci. Jenže abych teď řekla pravdu, mě se tímhle změnil život a proto bych začala šetřit jako o závod :-).
      Jednou si splníš svůj sen, tak jako já a to mě nikdy ani nenapadlo :-)

      Vymazat
    2. Šetřit se snažím... Ale když jsem na mateřský a máme 2 hypotéky, není to úplně jednoduché... :-) Ale snad se jednou zadaří. :-) Děkuju ;-)

      Vymazat
  8. Zdravím:)
    chtěla bych se zeptat jestli jsou jizvy viditelné třeba v plavkách. Jdu na operaci v říjnu a jak píšeš, tak bych taky pak chtěla jít na laser. Nevím jak se pohybují ceny, ale myslím že do 5 tisíc by to mohlo být ne? :)
    Sofi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne vždy je potřeba laser. Jde o to, jak se ti hojí jizvy, mě bohužel nic moc. Takže časem to plánuji. Ceny nejsou nějak vysoké, cca 2-4tis.
      Doporučuji po operaci provádět tlakovou masáž :-).
      Držím palce!!

      Vymazat