neděle 29. dubna 2018

#dosvatbyzakocku BŘEZEN a DUBEN

Ano, ano...jsem ostuda. Slíbila jsem, že tu budu psát každý měsíc, ale já to prostě nedávám. Tolik povinností na mojí hlavu, takže jsem ráda, že jsem alespoň online na sociálních sítích. Takže doufám, že mi odpouštíte moji mírnou aktivitu na blogu :-)! 

Určitě vás zajímá jak si vedu s akcí #dosvatbyzakocku :-)!

Svatba tu je za necelé 2 měsíce (sakra, to tak utíká...). Splnila jsem si jeden důležitý cíl a to být opět na své předtěhotenské váze. Má postava už nebude taková jako dřív, ale s tím jsem se už smířila. Předtím jsem byla trenérka na plný úvazek. Pracovala denně, přecvičovala skupinové lekce a jela své tréninky. Takže postavička byla dokonala. (Je paradox, že jsem v té době nebyla teda moc spokojená). 

Být mámou mě naučilo hodně věcí a hlavně především to, že já v mém životě už nejsem na prvním místě. Teď jsem ráda, že se ke cvičení dostanu alespoň 2-3x týdně. Strava je pro mě pořád velice důležitá a hlavně mě to baví. Ale rozhodně se netrápím, když si dopřeji něco dobrého a nebo na víkend trošku ujedu. Všechno je stejnak v hlavě. Pokud bych se neustále trápila, že jsem snědla něco špatného a nebo o něco víc, než bych měla, byla bych hrozně nešťastná. A že jsem tyto stavy už zažila.



A já jsem šťastná a to opravdu! Kašlu na to, že moje postava není tak pevná, dokonalá...Já se cítím dobře. Samozřejmě jako každá žena na sobě vidím dost nedostatků a mým cílem je na nich neustále pracovat. Ale nikam nechvátám..mám na to "celý život" :-).
Naučila jsem se milovat sebe...Být vděčná za každý gram, který zmizí. Jsem nadšená, když na sebe obleču něco, co mi bylo těsné či malé. Hned mám motivaci k tomu, abych na sobě nadále pracovala. A je mi fuk, že to není za týden...tohle prostě trvá. A tělo si toho opravdu váží. Vidí, že nejsem na sebe zlá, nedržím drastické diety či jiné nesmysly. Užívá si to se mnou :-)! 

Od ledna 4,5 kg dole!  Svatební šaty už budou sedět o něco líp :-)! 


Půl roku po porodu / dnes





Všichni máme nějaké ty nedostatky...důležité je, aby jste se i s nimi měli rádi <3!

neděle 18. února 2018

#dosvatbyzakocku ÚNOR

Do svatby zbývají 4. měsíce....

Leden bez masa máme úspěšně za sebou! 
Jak jste se dozvěděli v minulém článku, tak jsme se doma rozhodli trošku odpočinout od masa a to na celý měsíc. Aby to pro nás nebylo tak těžké, tak jsme zanechali v jídelníčku ryby.

Jaké to bylo? 
Musím říct, že mi maso ani trošku nechybělo. Jediné co pro mě bylo těžké, bylo vymýšlení jídel a vaření. Jak víte, zrovna nepatřím mezi milovníky stání u plotny :-).
Ze začátku jsem si těžko zvykala, například v restauraci jsem si objednala šťouchané brambory a až potom mi došlo, že se tam přidává šunka. Takže jsem poctivě každý kousek vidličkou vyndavala :D.
Ryby jsme jedli často, ale hlavně proto, že jsme si je zamilovali. Na talíři jsme je měli tak 3-4x týdně.



Jak jsem se cítila? 
Úžasný pocit lehkosti...Nejčastější jsem vařila červenou čočku, sushi i lehké těstoviny s rukolou a cherry rajčaty. Došlo mi, že já nepotřebuji mít maso každý den, stačí mi tak 2x týdně. Ale co si budeme povídat, vymýšlení jídel je mnohem lehčí.
Bílkoviny jsem doháněla proteinem a tvarohem.
Od února zase normálně jíme maso a v tom jak se cítím, je opravdu velký rozdíl. Často je mi po konzumaci masa těžko...Takže pokud přemýšlíte nad pauzou od masa, mohu jenom doporučit! Myslím, že tělo vám poděkuje :-).



Špagety s cherry rajčaty, rukolou a mozzarellou <3


Jak jsem na tom po měsíci? 
#dosvatbyzakocku jde pomalu, ale za to se cítím hezky. Dole jsou 2 kg a oblečení je mi zase o něco volnější. Cíl je ještě alespoň 5 kg....takže mám co dělat :-)! 
Celkově jsem si uvědomila, co všechno se u mě změnilo. Dřív jsem všechno hrozně hrotila, byla nešťastná z toho jak jde všechno pomalu a když jsem zhřešila, tak jsem se potom trápila a proklínala.
V tomto měsíci jsem se rozhodla hlídat příjem makroživin i příjem podle kalorických tabulek, hlavně abych hlídala příjem bílkovin a tuku ve stravě. 
Teď jsem na tom s psychikou opravdu někde jinde a bude to tím, že stárnu a hlavně, že jsem máma.
Všechno dělám s radostí a i když to jde pomalu, tak mi to rozhodně nevadí. Užívám si to a to, že pro sebe dělám maximum, mi moje tělo vrací ... <3
Myšlení mám převážně hlavně pozitivní a cítím se prostě skvěle.
Naše hlava je to nejdůležitější....<3!

Květen 2017 / únor 2018


Tak zase za měsíc :-)!